Jestli jste se někdy v létě zastavili u vody, a zkusili jste očima vyhledat třeba obyčejného kačera s jeho zelenou hlavou a bílým kroužkem, pak vás asi napadla tahle otázka. "Kam všichni zmizeli?"
Takže, pokud jste ve Stromovce, tak s nejvyšší pravděpodobností nezmizeli vůbec nikam, koukáte se přímo na ně. Jen vypadají jinak, než jak je běžně známe. Na začátku léta si vždycky své výrazné pestré peří, díky kterému na sebe upozorňují a lákají samičky, vymění za obyčejné hnědé. Vypadá skoro stejně, jako to samičí, a je potom hodně těžké je od nich pomocí peří rozeznat. Je tady ale jedna věc, která se jim v zásadě nemění. Zobák. Například u dříve zmiňované kachny divoké samečky vždycky bezpečně rozeznáte podle jeho jasně žlutého zobáku, zatímco samička ho má oranžovo-černý a černý.

Ale proč vlastně mění barvu peří a proč zrovna touhle dobou? K čemu jim to je?
Jednou za rok si samečci vyměňují letky, to je peří, které tvoří nosnou plochu křídel. To znamená, že jim vypadají a místo nich narostou nové. Potíž je v tom, že padají postupně, ale všechny najednou nevypadají. Tím ptáci ztratí schopnost létat, dokud jim nedorostou nové, a stávají se tak snadno kořistí. Proto si, ještě před tím, než shodí léta, vymění své pestré peří za nevýrazné, které je líp maskuje.
Také proto tvoří velké skupiny, aby v případě potřeby moli predátora zahnat. Skupiny se pak většinou přesouvají na velké vodní plochy, kde je pro dostatek místa a potravy, a až poté se zbavují léta. Ale v parcích, a Stromovka je toho příkladem, lidé často ptáky překrmují a oni jsou na to tak navyklí, že ani nevidí potřebu někam odlítat, což je problém hned z několika důvodů (viz článek KRMENÍ PTÁKŮ). Letek se tak zbavují přímo v parku, takže jestli jste sběratelem ptačích pírek, určitě nepropásněte červencovou návštěvu Stromovky, najdete spousty pestrobarevných pírek.